|
|
Pamětní knihy vybraných jihočeských farností ze 17.-20. století ve vzájemné komparaci
HAJS, David
Předkládaná diplomová práce Pamětní knihy vybraných jihočeských farností ze 17.-20. století ve vzájemné komparaci sleduje vývoj farních kronik pěti jednotek římskokatolické církevní správy v oblasti vikariátu České Budějovice-venkov. Primárním cílem je vyjma avizované komparace podrobit detailní analýze všech deset zmíněných knih z Bílé Hůrky, Chrášťan, Nákří, Rudolfova a Týna nad Vltavou ve sledovaném období. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje cíle práce a představuje použité prameny a literaturu. První úsek kompilativně shrnuje dějiny obcí, k nimž výše uvedené duchovní správy formálně příslušely. Druhý oddíl zevrubně reflektuje historii římskokatolické církevní správy v oblasti jižních Čech. Třetí část stručně objasňuje genezi a dosavadní evoluci farních kronik v rámci českých zemí. Vnější znaky včetně formálních náležitostí vybraných pamětních knih jsou předmětem čtvrté kapitoly předkládané práce. Předposlední část představuje vlastní jádro textu, neboť obšírně dokumentuje obsah pamětních záznamů jednotlivých autorů farních kronik. Šestý úsek nabízí rekapitulaci formálních a obsahových znaků sledovaných pamětních knih dle rozvětvené kategorizace rozličných kritérií a hledisek. Závěrečný oddíl shrnuje nabyté poznatky a prezentuje jejich využití pro případné budoucí badatelské účely. Na samém konci předkládané práce se nachází několik vybraných grafických příloh včetně tabulkových znázornění všech autorů sledovaných farních kronik.
|
|
|
Přeštické kroniky ve vzájemné komparaci
DVOŘÁKOVÁ, Ivana
Cílem této práce bylo prostudovat městské, farní a školní kroniky města Přeštice, a to včetně jejich autorů. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole jsou stručně nastíněny dějiny města Přeštice. Důraz je kladen zejména na vývoj správy, farnosti a místních škol. Další kapitola pojednává o vývoji českého kronikářství. Jsou zde také popsány zákony, normy a nařízení, které formovaly organizaci kronikářství a obsahovou stránku kronik. Třetí kapitola se věnuje historii kronikářství v Přešticích. Představuje jednotlivé kroniky, jejich autory, a popisuje formu, kterou byly vedeny. Následuje jejich komparace s přihlédnutím k časovým obdobím mezi lety 1831-1840 a 1867-1993, kde je analyzováno jejich tematické protínání. Na závěr jsou shrnuta jednotlivá zjištění a nastíněn možný další směr bádání. K práci jsou navíc přiložena plná znění zákonů, norem a nařízení popsaných v druhé kapitole, tabulky s přehledem všech popsaných kronik a fotografie kronik a kronikářů.
|
|
|
Protocollum domesticum farnosti velkomeziříčské (1816-1938)
MRŇA, Jaroslav
Hlavním úkolem bakalářské práce nesoucí název {\clqq}Protocollum domesticum farnosti velkomeziříčské (1816-1938)`` je představit čtenáři jeden z typů farních kronik, který se vedl na farním úřadě ve Velkém Meziříčí. Jedná se o diplomatický rozbor pramene důležitého pro rekonstrukci dějin římskokatolické církevní správy v daném období. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První z nich přináší přehledný souhrn dějin města a jeho duchovní správy od bájných počátků až do současnosti. Druhá kapitola se věnuje problematice norem pro vedení farních kronik a jejich typům. Vnějším a vnitřním popisem se zabývá třetí kapitola. Následuje část představující životní osudy jednotlivých autorů. Poslední kapitolu lze nazvat srdcem celé práce. Nachází se v ní totiž struktura domácího protokolu. Zde jsou popsány jednotlivé kapitoly tak, jak jdou za sebou ve farní kronice. Tato část může být využita jako průvodce samotným pramenem. Součástí práce je seznam pramenů a literatury a přílohy, které obsahují přehledné tabulky a ukázky písma jednotlivých autorů kroniky.
|
|
|
Farní kronika Olešnice (1787 - 1887)
WAGNEROVÁ, Miluše
Bakalářská práce Farní kronika Olešnice (1787 {--} 1887) se snaží pomocí vědecké edice přiblížit téma farních kronik. Je členěna do sedmi kapitol a její součástí je seznam literatury a pramenů, spolu s přílohami, do kterých je zahrnuta edice kroniky, tabulky, mapky, místní a jmenný rejstřík a ukázky písma jednotlivých kronikářů. První kapitola seznamuje čtenáře s tématem a hodnotí literaturu a prameny, které se věnují této problematice. Další kapitola se zaměřuje na obecné církevní dějiny a správu v období pozdního novověku a zasazuje tak téma do širšího kontextu. V následujících kapitolách je stručně popsána historie obce a farnosti, s důrazem na editované období. Pátá část se zabývá kronikami z pohledu norem a nařízení. Na ni navazuje samotný popis kroniky a zhodnocení jejích zápisů, včetně charakteristiky písařů. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky a rozbor farní kroniky jako historického pramene. Jsou zde načrtnuty i možnosti jejího využití pro další studium.
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...
|
|
|
Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920
HAJS, David
Bakalářská práce Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920 si klade za cíl zdokumentovat celkový vývoj dvou farních kronik zmíněné jihočeské farnosti v uvedeném období. Primárním záměrem je podrobit detailnímu zkoumání konkrétní způsoby vedení pamětních knih u jednotlivých autorů. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje vytyčené cíle práce a rovněž uvádí použité prameny a literární zdroje. Druhý oddíl reflektuje historii římovské obce i farnosti v rámci jedné společné kapitoly, neboť jsou světské a církevní dějiny v Římově kvůli vzájemným historickým vazbám prakticky neoddělitelné. Vnější kritika obou pramenů je předmětem třetího úseku předkládané práce, čtvrtá kapitola se následně zabývá tematickou kategorizací obsahu farních kronik. V pořadí pátá část představuje samotné jádro kvalifikační práce, jelikož blíže zkoumá jednotlivé autory pamětních knih a jejich kronikářskou činnost. Poslední kapitola shrnuje nabyté poznatky a představuje jejich možné využití pro další historické bádání. V samotném závěru práce je obsaženo několik obrazových příloh, jež slouží jako ukázka vybraných segmentů obou pamětních knih.
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Abstrakt v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají vedle jedinečného odkazu myšlenek a činnosti duchovních správců, správní agendy jim svěřeného úřadu také velmi cenné údaje z životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském se zabývá problematikou existence farních kronik a jejich využitím pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Pro prezentaci výpovědní hodnoty pramene byly vybrány pamětní knihy farností velkomeziříčského děkanství. Po úvodní kritice pramenů a literatury následuje kapitola věnovaná pohledu na křesťanské vnímání dějinnosti, vývoj kronikářství v jednotlivých dějinných epochách a zhodnocení farní kroniky jako pamětní či úřední knihy, uměleckého díla. Na ni navazuje část, která se zaměřuje na rozdíly ve struktuře zaznamenaných údajů. K částečné analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci...
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...
|
|
|
Formy lidové zbožnosti ve vybraných farnostech Prahy 9
Priharová, Veronika ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
První část práce se zabývá vymezením pojmu lidové zbožnosti, formami lidové zbožnosti, lidovými tradicemi a obyčeji a jejich vývojem v průběhu staletí. Další kapitola je věnována lidové zbožnosti v církevních dokumentech a jejími podobami v rámci liturgického roku. V praktické části práce zkoumá konkrétní formy lidové zbožnosti ve třech farnostech Prahy 9. Vychází ze záznamů farních kronik, rozhovorů s pamětníky, článků v časopisech a z dalších dostupných zdrojů. Na závěr práce srovnává podoby, vývoj a význam lidové zbožnosti v těchto farnostech a zkoumá tak význam lidové zbožnosti v současné společnosti.
|
|
|
Pamětní knihy farností Volyňského vikariátu 17. - 19. stol. ve vzájemné komparaci
STANĚK, Libor
Práce Pamětní knihy Volyňského vikariátu 17-19. století ve vzájemné komparaci se zabývá dochovaným farními kronikami v tomto správním celku. Přináší jejich popis a charakteristiku a pokouší se představit tento historický pramen z různých úhlů pohledu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První z nich hodnotí dosavadní stav bádání v tomto tématu a představuje dosud vzniklou související literaturu. Druhá kapitola přináší základní údaje o církevní správě v Českých zemích od jejích počátků až po vznik vikariátní soustavy. Třetí kapitola se zabývá historií Volyňského vikariátu a představuje některé z problému, jejichž řešení měl tento správní úřad na starosti. Čtvrtá kapitola přináší informace o některých instrukcích a normách pro vedení pamětních knih. Pátá kapitola popisuje všechny dochované pamětní knihy ze zkoumaného celku. Je zde předložen vnitřní a vnější popis všech kronik a určení jejich jednotlivých autorů. V šesté kapitole jsem se snažil na základě získaných podkladů popsat společné znaky pro jednotlivé farní kroniky, srovnat je s kronikami obecními a také předložit některé možnosti využití pamětních knih farních úřadů v historickém bádání. Závěrečná kapitola pak shrnuje získané poznatky. Je zde upozorněno na další možnosti a postupy při práci s tímto historickým pramenem. Na konci práce se nachází umístěn seznam použité literatury a přílohy. Přílohy tvoří tabulky s autory zápisů pro jednotlivé farní kroniky a dále také přehled všech zkoumaných farních kronik. Kromě tabulek jsou v přílohách umístěny i fotografie. Na nich se nacházejí všechny zkoumané farní kroniky, ukázky písařský rukou, ale také zajímavá vyobrazení z několika pamětních knih.
|
host ::
RSS.